Dne 18. srpna 2023 se v obci Velké Bílovice uskutečnil nářeční výzkum, jehož se zúčastnilo šest místních obyvatel. Výzkum realizovali pracovníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a jeho cílem bylo zdokumentovat jazykové jevy charakteristické pro tradiční dialekt v obci, popř. stanovit jevy, které jsou již na ústupu, nebo již zcela zmizely.
Výzkum probíhal ve dvou částech, a to formou řízeného rozhovoru a dotazníkového šetření. Veškerý průběh byl nahráván na digitální diktafony, tyto nahrávky tak rozšířily současný Archiv zvukových záznamů nářečních promluv, který je uložen v Brně a který je soustavně budován od 60. let 20. století. Nahrávání proběhlo v přátelské atmosféře, rozhovory se dotýkaly tradičních témat, jako jsou krojové odívání, hody (včetně obřadního tance zaváďky), dřívější stravování, zabijačka, hospodaření, vinařství atd.
Úseky souvislých promluv budou použity při tvorbě nové nářeční čítanky a také online nářeční fonotéky, obojí vzniká v rámci projektu Jazyková paměť regionů ČR. Podrobně o projektu viz jamap.cz, kde budou rovněž zmíněné výstupy zveřejněny. Části rozhovorů dotýkající se obsahově důležitých historických milníků, jako je např. druhá světová válka, kolektivizace nebo rok 1968, najdou využití ve specializovaném archivu Ve slovech, dostupném na webu veslovech.cz.
Dotazníkovým šetřením se zjišťovalo, jak jsou nazývány různé reálie každodenního života. Zaznamenána byla nářeční slova jako cibéba (rozinka), duchna (peřina), erteple (brambory), oškvarek (škvarek), putra (máslo), turkyň (kukuřice). Zjištěné výrazy poslouží ke vzniku nového celoúzemního nářečního atlasu, navazujícího na Atlas nářečí českého jazyka (knižně vydáván v letech 1992–2011). V tomto atlase byly ostatně Velké Bílovice jednou z tehdejších výzkumných lokalit, na mapách jsou zastoupeny číslem 719.
Další zajímavé jevy budou čerpány přímo ze souvislých projevů, a to jevy hláskové, tvaroslovné i slovotvorné (např. na koli = na kole; ze škole = ze školy; na mateřskéj = na mateřské atd.). Poslouží k sepsání podrobné studie věnované popisu dialektů jižní části východomoravské nářeční skupiny.
Na tomto místě bych ráda poděkovala všem mluvčím, kteří se do výzkumu zapojili, a také paní Ireně Dojáčkové za příkladnou organizaci.
