Dne 13. 10. 2023 se ve Véskách uskutečnil nářeční výzkum, který uspořádalo dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v rámci mapování aktuálního stavu dialektů na jihovýchodní Moravě. Výběr Vések jako jedné z výzkumných lokalit na Uherskohradišťsku se ukázal jako obzvláště zdařilý, neboť jsme se mohli setkat se třemi vynikajícími respondenty, kteří se s námi ochotně podělili o své vzpomínky a zážitky. Díky zvukovým nahrávkám, které jsme při jejich vyprávěních pořizovali, mohla být zdokumentována místní jazyková situace odrážející mluvu rodáků ze starší generace.
Vésky náleží do jižní (slovácké) podskupiny východomoravských nářečí, která si dodnes uchovávají jisté archaické prvky, např. ú místo ou (múka, dělajú), neprovedenou přehlásku ’u/’ú → i/í (ludé, uklúzat) nebo zvratné sa místo se (smát sa, učit sa). V promluvách jsme zachytili i řadu dalších nářečních prvků, např. dloužení samohlásek (céra, vézli), specifická zakončení slov (teprú = teprve, neskaj = dnes) nebo využívání plurálu úcty (strýček nás zachránili). V mluvě jednoho respondenta se uchovalo i tzv. obalované l, které se v dialektologii zapisuje jako u̯, neboť se podobá výslovnosti samohlásky u (např. hu̯ava = hlava, šéu̯ = šel). Unikem z hlediska slovní zásoby je ve zdejší oblasti dosud živé pojmenování pro bramboru artepla – častěji se totiž v nářečích na Moravě vyskytuje jeho hlásková varianta ertepla. Dědečkovi se zde zase říká dědáček, zatímco na zbytku východní Moravy je běžnější označení staříček nebo stařeček.
Nahrávky nejsou zajímavé jen po stránce jazykové, nýbrž i svým obsahem. Dozvěděli jsme se spoustu poznatků o dřívějším způsobu života, např. o tom, jak se hospodařilo, vařilo nebo slavilo. Jeden mluvčí nám navíc podrobně popsal události a typy prací na venkově, konané postupně v průběhu celého kalendářního roku. Zazněly i mrazivé příhody z druhé světové války, měnové reformy nebo okupace v r. 1968, ale řeč byla i o veselejších tématech jako dětských hrách nebo krojovaných svatbách.
Některé výsledky z výzkumu budou později dostupné veřejnosti na stránce projektu Jazyková paměť regionu (jamap.cz), např. formou interaktivní mapy se zvukovými ukázkami nářečí. Vyprávění s válečnou tematikou navíc shromažďujeme ve stále se rozšiřujícím zvukovém archivu na webu veslovech.cz.
Všem mluvčím z Vések, kteří se do výzkumu zapojili, a obohatili tak nářeční archiv o cenný autentický materiál, patří velký dík. Za zprostředkování výzkumu pak vděčíme Michaele Tylšarové a Jolaně Kodrlové.
