Ve dnech 21. a 22. dubna 2023 proběhl v Lanžhotě druhý nářeční výzkum realizovaný odborníky z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Bylo tak navázáno na pilotní výzkum, který byl v obci uskutečněn na konci minulého roku a jehož cílem bylo pořízení souvislých nářečních promluv, tematicky zaměřených na nelehké milníky v historii obce, např. na konec druhé světové války nebo rok 1968.
Dialektologové tentokrát aplikovali metodu dotazníkového šetření, která spočívá ve sběru konkrétních nářečních pojmenování pro různé reálie. Dotazník čítal 100 položek, které byly volně rozděleny do okruhů „člověk“, „hospodářství“, „kuchyně“, „obydlí“ a „příroda“. Nářeční výrazy byly zjišťovány pomocí obrázků a podpůrných otázek (např. u obrázku kapusty, v místním nářečí nazývané kchel, bylo zapotřebí doplnit, že nejde o zelí, nýbrž o jinou, vzhledově velice podobnou hlávkovou rostlinu). Využíváno bylo mj. kontrastů, např. byl zároveň dotazován výraz pro ženu i muže (chu̯ap, ženská) nebo pro hubeného i tlustého člověka (chudý, tustý). Některé položky naopak tvořily sled za sebou logicky navazujících obrázků, šlo třebas o popis vajíčka, v jehož rámci postupně zazněly výrazy vajce, žútko, bíu̯ko, škařúpka (vedle novějšího pojmenování skořápka, pronikajícího ze spisovného jazyka).
Některá tradiční slova z mluvy Lanžhoťanů zapojených do výzkumu již téměř vymizela, např. putr (= máslo), húb (= košťál), kokorunka (= slunéčko sedmitečné); na tyto výrazy si vzpomněli už jen někteří z nich, případně si je vybavili až při opětovném dotazu s dovětkem, že daná slova používali jejich rodiče nebo prarodiče, ale oni už užívají výraz jiný, většinou spisovný. Naopak jiná pojmenování jsou v mluvě stále silně zakotvena, mnohá z těchto jedinečných slov byla zaznamenána i nad rámec dotazníku během spontánních rozhovorů, např. krstinky (= křtiny), lekvar (= povidla; vyslovováno jako lekfar), mastička (= mašlovačka), syr (= tvaroh), šlížičky (= nudle do polévky), zabiják (= řezník). Specifickým cílem bylo zmapování obalovaného l (zapisovaného jako u̯), a to u slov jako hu̯ava, pu̯achta, vu̯as (= hlava, plachta, vlas). Evidovány byly i případy zjednodušené výslovnosti u slov dúhý, chup, puh (= dlouhý, chlup, pluh).
Obdobná dotazníková akce bude v následujících letech probíhat i v dalších obcích po celé České republice. Výše zmíněné dialektologické oddělení totiž po 50 letech navázalo na celoúzemní dokumentaci nářečí českého jazyka, která proběhla v 60. a 70. letech 20. století; tehdy zachycené nářeční prvky (slova, hlásky, tvary) byly podrobně popsány v šestidílném Českém jazykovém atlase, vydaném knižně v letech 1992–2011 a nyní v aktualizované verzi zveřejněném na internetových stránkách cja.ujc.cas.cz. Dialektologové tak budou mít možnost porovnat starší nářeční vrstvu s dnešním, v mnoha ohledech odlišným stavem regionálně rozrůzněné češtiny. Výstupem budou interaktivní mapy dostupné online, a zejména nový knižní Atlas českého jazyka. Lanžhot tak bude zastoupen mezi výzkumnými lokalitami, ostatně tomu tak bylo i ve starším atlasovém díle, v němž měla daná obec pro mapovací účely přiděleno číslo 736. Pro zajímavost lze doplnit, že nejde o jediný jazykový atlas, v němž se Lanžhot objevil; v minulosti se stal výzkumnou lokalitou pro Slovanský jazykový atlas, na jehož tvorbě se rovněž podíleli (a dodnes podílejí) někteří členové dialektologického oddělení. Výběr obce pro výzkumné účely nebyl náhodný; jde totiž o lokalitu se silně zakořeněným nářečím, které se v mluvě starší generace dosud drží v nebývalé míře. A lze jen doufat, že si i mladší generace uvědomí jedinečnost a krásu mluvy svých předků.
Na závěr bych ráda vyjádřila svůj dík všem Lanžhoťanům, kteří byli ochotni podruhé se s námi sejít. Byla to setkání nadmíru milá, přátelská a vřelá, díky čemuž se mi Lanžhot vryl hluboko do srdce. A stejně tak i lanžhotské nářečí.
V témže znění vyšlo i ve Zpravodaji městského úřadu.