Pro jižní Moravu je charakteristické nejen lahodné víno, pestrobarevné kroje a tradiční obyčeje, ale i mimořádná nářeční pestrost. O tom se letos mohli znovu přesvědčit pracovníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, kteří soustavně mapují regionální jazykovou rozrůzněnost ve všech koutech naší vlasti. Tento rok si jako hlavní oblast terénních výzkumů zvolili jižní Moravu, přičemž navštívili přes 60 obcí na Břeclavsku, Hodonínsku a Uherskohradišťsku. Jednou z těchto lokalit byly i Dubňany – výzkum zde proběhl 26. října a zúčastnili se ho čtyři místní obyvatelé.
Obec patří do oblasti jižní neboli slovácké východomoravské nářeční podskupiny. Společně s dalšími obcemi jsou tak pro ni společné znaky, jako je uchování ú na místě spisovného ou (oni čekajú, chomút) a také í (v písmě též ý, ovšem vyslovované jako í) tam, kde se v oblasti historických Čech říká ej nebo ve středomoravském areálu é (týdeň). Z dalších znaků, které se v mluvě zapojených respondentů hojně vyskytovaly, je např. staré tzv. nepřehlasované a na místě e/ě (hříbja, stavjal sa), zachování původního skupení šč namísto šť (kúšček), dloužení o před j, ň (nastrójený) nebo ve tvarech minulého času (umřél, býl). Četné jevy byly zaznamenány i v tvarosloví, např. forma hus namísto husa, tvar cukrové namísto cukroví, zájmeno tej ve 2., 3. a 6. pádě jednotného čísla namísto té (do tej práce) aj. V aktivním úzu se ukázala být i četná nářeční slova. Vedle výrazů rozšířených i jinde na Moravě (tzv. regionalismů), jako je děcko, oharek , turkyň nebo žila, se objevily i výrazy typické pro menší nářeční areály, např. fašaňk, kostn nebo ponáhlat sa. Množství nářečních slov bylo zjištěno v souvislosti s krojovým odíváním (např. drndula, jupka, kacabaja, lajbl, rožky, třaslavice, vyšívání na kocúrovo), obydlím (dlážka, dvérca gáňk, hambálek, izba, legátek) nebo vařením (béleš, kopisť, kysat, trnky, vařeja).
Je samozřejmé, že řada nářečních slov, stejně tak tvaroslovných a hláskových forem již zanikla. Souvisí to s působením řady vnějších faktorů, jako je vliv školy, médií, zvýšená migrace obyvatelstva atd. Jedním z důvodů ústupu nářečních výrazů je i zánik starých reálií, jejichž názvy sice v pasivní paměti ještě jednu až dvě generace zůstávají, avšak poté nenávratně zmizí. Jedním z takových jevů, které už žijí pouze ve vzpomínkách na předchozí generace, je i zvláštní hláskový jev nazývaný jako obalované l. Jde o specifickou výslovnost l-ové hlásky blížící se samohlásce u, např. čísuo, měua. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o výslovnost nemající oporu ve spisovném jazyce, jde o jev extrémně ohrožený. Pro Dubňany ho v minulosti zdokumentoval František Světák v monografii Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví, která byla vydána v roce 1966 a do níž byl mj. zařazen přepis promluvy ženy z Dubňan, která obalování ještě pravidelně používala.
Současný výzkum byl veden metodou řízeného rozhovoru, přičemž celý průběh byl nahráván na diktafon. Jde o povídání o věcech minulých i přítomných, o tom, jak si dříve hrávaly malé děti a jak musely pomáhat v domácnosti nebo hospodářství, také o lidových zvycích, krojích nebo vaření a pečení. Vedle veselých příhod zazněly i vzpomínky na méně šťastné události spjaté s pohnutou historií Dubňan a jejich obyvatel za druhé světové války, též s následujícím obdobím komunistického režimu. V některých vyprávěních rezonovaly smutné osudy lidí přímo zasažených válkou nebo totalitní mocí, jindy bylo toto období idealizováno, neboť šlo o dobu dětství nebo mládí vypravěčů, a tak jim v paměti vytanula vzpomínka na první lásku nebo třeba zazněla veselá příhoda s ruským vojákem, který opil húsátko. Ostatně vybrané úseky si zájemci budou moci brzy přehrát na webových stránkách veslovech.cz, na nichž je postupně zpřístupňován menší zvukový archiv obsahující nahrávky zaměřené na tematiku válečných a jiných krizových situací. Zvukové záznamy, které pořizují dialektologové, jsou totiž zajímavé nejen jazykově, ale také obsahově. O tom se můžete sami přesvědčit poslechem…
V témže znění vyšlo i v informačním občasníku městského úřadu Dubňany.