Lokalita: | Vlachovo Březí (okres Prachatice) |
Nářeční oblast: | česká nářeční skupina (jihozápadočeská nářeční podskupina, prachatický typ) |
Rok pořízení nahrávky: | 1964–1972 |
Mluvčí: | muž, rok narození neuveden |
Vzpoura v zajateckém táboře
A pak sme museli cupitat zas prič. Jenže náz zase trápilo to, že ti Ňemci voblíkali, diš přišli na rakouskí zajace, voblíkali je a museli s ňima jit. A mi sme se museli protloukat lesama a [nesrozumitelné], abisme na ňe nenarazili. A šli sme takoví dva mjesíce do Grotku1, na hraňice. No, potom se nám povedlo, že sme dostali vlak, tak sme ujeli kus. A tam nás potom zastavili, to uš, to bilo na rakouskí straňe, no, tak sme si tam nákí ti rublíki sťihli vimňeňit. A ti žiďáci2 nás vo ňe vošiďili, no, tak skrátka sme proťi ňim uďelali fspouru, ne? A koruni sme jim nedali. No a dali nás tam do dvora takovího a bilo nás přes štiri ťisíce a kliďňe k nám postavili Maďari vojáki, abi sme nešli do fsi, toťiž do mňesta. No a mi sme se chceli3 dostat ven, a jak sme šli ťím hlukem, tak ti dustojňi*, ti Maďaři chťeli po nás střílet. Jelikož náz bilo přesila a voňi tam bili ve stráži takovejh deset, tag mi sme to převalili, no. Jednoduše sme jim natloukli a utekli sme do toho Grotku tam. No a přišel major a že prej co si* to ďeláme, že uš sme v Rakousku, že mušíme zvikad diciplíňe rakouskej zas.
1 nějaká obec v Rakousku, 2 podvodníci, 3 chtěli