Lokalita:	Světlá pod Ještědem – Hoření Paseky (okres Liberec)
Nářeční oblast:	česká nářeční skupina (severovýchodočeská nářeční podskupina, podještědský a podkrkonošský typ)
Rok pořízení nahrávky:	1964–1972
Mluvčí:	muž, rok narození neuveden

Válečná vřava

Jo, ti liďi, gdiž bili v armáďe tag dlouho, neš se dostali do ti válečni, do ti bitevňi vřavi, a pak řiká, že to uš liďi nebili, že bili šílení, že to bili vúbec jako dravá zvjeř, diš pusťí, vražďili se, to bilo hrozního ňeco poďiváňi. Do toho řezali¹ teda ti ďela. A tenkrát ešťe nebili ňejakí zákopi nebo kriti, to se šlo fšechno v otevřeném terénu. Vilíčit ten obras, nám říkával, diť vi si nedovedete přectaviť. Hlavi, nohi, ruce, vňitřnosťi, kref, hluk, br*, řvaňi, nadáfki, prozbi. Meziťim koňe, bu*, teda umirající koňe, to řvaňi tech koňi. Do toho ti, ti ráni s ťech pušek. A ti komanda², forvet, forvet³ po ňemecku. A tak nám ukazoval pot pravim ramenem, pot pravim ramenem na prsouch velkou jizvu, gde ho vzal italskej vojág bajonetem, f tí srášce f tom bodákovim útokúm, útoku. Uhnul se a vobrácenou pažbou mu, mu, ho vzal do hlavi, že zustal na mísťe. Pažbu, pažba mu ulítla vod ručňice, bila rozbitá. Vedle vzal padlimu kamarádoj⁴ ručňici z ruki a musel do útoku furd dál. Tak f takovim útoku, řikal, bil asi šeskrát. A pak konečňe bilo teda dobojováno. Itálije válku prohrála. 

^{1 pálila, střílela, 2 vojenské rozkazy, 3 dopředu, dopředu (něm. vorwärts), 4 kamarádovi}