Lokalita:	Kounov (okres Rychnov nad Kněžnou)
Nářeční oblast:	česká nářeční skupina (severovýchodočeská nářeční podskupina)
Rok pořízení nahrávky:	1964–1972
Mluvčí:	muž, rok narození neuveden

Syrové maso

No ale já sem si zachráňil ešťe jako deku, tu sem si nechal, a ten chlebňík¹, jak se říkalo brocak, no. No a f tom sem mňel dvje kila sirowího masa. Kuchiňe tam nejezďili. No a přet ťím asi ten den se porážela takowá jalovice, tak se to rozďelilo, na každiho přišli dvje kila. No a hona*, honem s námi dozadu. A jen sme tak wodešli, takovejh dejme tomu sto metru, už zas narazili na hlau̯ňí transport našich. No a začala střelba a hvízdalo to skoro nám wokolo uší. No, ale jen skorej, skorej². No a za chvíli bilo po střelbje a ješťe f tej vesňici, wotkut sme višli, se nás sešlo na devjet sed zajatcú. Bili to z wosumadevadesátího pješího pluku ňejakí zemňebraneckí pluki. No a, a z našeho wosumnáctího. No a pak uš tam sme přespali, no a druhej den ráno sme se vidali na cestu. Kozáci šli s námi jako doprowot. Diš ňegdo vistoupil ze stra*, na stranu, tak honem po ňem šau̯le i na plocho a hnali: „Skorej, skorej, prochoďi³!“ No a tak sme tak putowali, pjed dňí, bes jakikokolif jídla, tagže za tech pjed dňí sem ti dvje kila siriovího masa sňet. Dicki sem si kousek uřís a wosolil, zubi sem mňel dobrí tenkrát, tak sem to sňet. Šla, šli sme přez Duklu a Jáslo⁴, Chrosno⁵, Lísko⁶, no a pak sme konečňe ve Lvovje, tam sme dostali teprva pořádňe najíst.

¹ příruční vak na malou zásobu potravin, ² rychleji, rychleji (rus.), ³ rychleji, rychleji, běž (rus.), ⁴ patrně Jasło, město v jihovýchodním Polsku, ⁵ Krosno, město v jihovýchodním Polsku, ⁶ Lesko, město v jihovýchodním Polsku