Lokalita: | Bohdalov (okres Žďár nad Sázavou) |
Nářeční oblast: | česká nářeční skupina (českomoravská nářeční podskupina) |
Rok pořízení nahrávky: | 1969 |
Mluvčí: | muž narozený r. 1898 |
Přes noc důstojníkem
A najednou voňi dovezli ti hadri1 a voknem je tam házeli. A chlapi si to, gdo mohl, cho*, šel a v*, vzal si to. A já sem čekal, no, nemoch sem tam si pro to jít. A voňi ti sanitáci, ti ruskí, pomohli komu, gdiž gdo nemoch. A najednou tadi, uš tam sem hadri neviďel, žádnej huzel, a Rusák tadi se mňe chopíl, povidá: „A co ti? Voblíkaj!“ „Jářku, Nemám se do čeho voblíct.“ „A co tu?“ A voňi tam bili hadri po nejakím dústojňíkovi. Fenrich2 to bil. Pjekní šati. A: „D*, dáraj3!“ A zebral ti hadri a naházel to na mňe. Aňiš sem chcel4, nebo nechcel. A teť mňe, to naházel na mňe a popadli mňe na nosítka a vodnesli mňe tam do mistnosťi, tam sme v barákách takovejh bili. No jó, teť přišli sestri, ti sanitňí, a poďívali se na ti hadri mí tam. Ten Rus to tam povjesil, dal ňe5 to tam a ta sestra jedna povidá tí druhí: „Tí, diť todle je dústojňík tadi.“ Ten prej tadi nemúže zústat. Ňemecki si to povídali. Nó, tak najednou přídou z nosítkama a vodnesli mňe na sál, na jinej. Bili sme tam tři dústojňíci. Taková sekňička6 bila jen a bili tam tři postele jen a tři dústojňíci sme tam bili. Uďelali ze mňe dústojňíka, no. Inu, já sem neříkal ňic. Mislim si: jak todle dopadne. Přišel roťák7 s kancelářú, poďíval se po temto, nó, mňeli sme lepší vopsluhu tam, to se ví, jako dustojňíci. Todle prej je mladej chlapec a uš prej je fenrichem. Nó, tak sem bil fenrichem uš.
1 oblečení, 2 praporčík, 3 dělej (rus.), 4 chtěl, 5 mně, 6 místnůstka, 7 rotmistr