| Lokalita: | Světlá pod Ještědem – Hoření Paseky (okres Liberec) |
| Nářeční oblast: | česká nářeční skupina (severovýchodočeská nářeční podskupina, podještědský a podkrkonošský typ) |
| Rok pořízení nahrávky: | 1964–1972 |
| Mluvčí: | muž, rok narození neuveden |
Krásná Albánka
A pak vipravoval příbjech, že fšelijakí individua se tam taki potloukali a mezi @ ťema individuama bila jedna velice krásná Albánka. A mňela sebou ňejakiho cikána nebo esi to bil ňejakej jeji. A von umňel vítečňe hrát na harfu a vona krásňe spívala. No, to se ví, to víte, co bili dustojňíci tenkrát. Viďeli heskou ženskou. Přeháňeli se f tom, kerej u ňí získá jaksi jeji zájem. Pili a to, hodovali s ňí, ale voňi bili velice vopatrní na piťí. Jen hráli a spívali jim, fšem se to moc líbilo. No a dústojňíci teda uš a ti hlídači, vojáci dostali dost vína, kořalki a už bila tedi, už bilo přímňeři. Vopili se. No a ti vičkali tu chvíli a zašli k tomu, gdo hlídal tu plukovňí pokladnu. Vojáka vopili, až vostal1 ležeť. A ráno, gdiš chťeli vipláceť, bila pokladna prázdná a Albánka s jejim, s* @ muzikantem bili f trapu.
1 zůstal