| Lokalita: | Vlachovo Březí (okres Prachatice) |
| Nářeční oblast: | česká nářeční skupina (jihozápadočeská nářeční podskupina, prachatický typ) |
| Rok pořízení nahrávky: | 1964–1972 |
| Mluvčí: | muž, rok narození neuveden |
Jak vojáci pěstovali zeleninu
No, jednou tam přijel k nám do, k tem barákúm, a povidá: „Klucí, pudete kopad zeleňinu.“ Tam bili takoví velkí pole za Brukem1 a bili tam zeleňini, brambori a takoví. Diť prej nemáme co žrát, tak si to musíme vipjestovat. No, tak sme šli kopat a bil tam felát2 Ňemec Šustr, kerej to vet, Šustr. No, tomu nás tam předal a ptal se nás, jezďil s kobilou f šňúrkách3 a ptal se nás, jak to v Rusku bilo. No, samo sebou mi sme to malovali ešťe vječí, neš to bilo. Na tu šlechtu sme jaksi nasazovali furt víc, jo? To jak je tam vzali u hubi. Pak šel prič, v desed hoďin mi si sedli na šňurki a začali sme svačit. A ten felát mňel boudu prkenou na háčki takle u sťeni u zďi a jak sme tam sedli na ti šňurki, tak von na nás leťel z motičkou. A: „Bémiše lumpn, arbajt, arbajt4!“ A mi sme seďeli a smáli sme furt. Aš sme ho dostali tag na deset krokú přet sebe a teť sme se zvihli a marš po ňem. A von se nám utek, jo, spátki. No a mi sme za ňim ti motički házeli, jen tak, že vlez do boudi. Přišli sme k bouďe a opřeli sme se vo to a převráťili a kráce sme mu naložili5, museli ho vodvézd do nemocňice a víckrát sme tam nešli, no.
1 Bruck, obec v Rakousku, 2 šikovatel, 3 nejasné, snad ve šněrovaných botách, 4 česká pakáž, pracovat, pracovat (něm.), 5 natloukli