Lokalita:	Hluchov (okres Prostějov)
Nářeční oblast:	středomoravská nářeční skupina (centrální nářeční podskupina, stylizace do obecné moravštiny)
Rok pořízení nahrávky:	2022
Mluvčí:	žena narozená r. 1926

Jak Rusové ukradli koně

No a ráno, mi zme mňeli novího koňe, protože staré bil staré, museli zme ho dát prič a, a oňi, ťi vedócí vojáci, prohlíželi tam dobiteg a fšecko u nás. Uviďeli mladího koňa a přijeli s, k nám přijeli s koňma, s takovim rošáčkem¹ malinkím taki a řekli m*, t*, t*, taťinkovi, že toho koňa jim musí dat a že za to nám nechají toho malího rošáčka. A taťínek se bráňil, že do hospodářství se ňic neuďelá, že potřebuje b*, pracovitího koňa jako. A mi zme za ňeho tenkrad dali moc peňes. A vojáci odjeli, než mi zme se vispali, a @ přišel, nevím uš teda, gdo to přišel, a řekl taťinkovi, že viďel, jak seďel ten vedo*, ten hlavňi, ten Rus, jak seďi s ťim dlóhim, jag mňel ten kabád dlóhé, na tom našem koňi, tagže on se už neptal, šel do maštale, vzal si ko*, odvázal, vzal si koňa, ujel prič a nechali nám tam toho malinkího.

^{1 snad zkomol. grošáček, tj. kůň se světlou srstí a s tmavými okrouhlými skvrnami}