Lokalita:	Hluchov (okres Prostějov)
Nářeční oblast:	středomoravská nářeční skupina (centrální nářeční podskupina, stylizace do obecné moravštiny)
Rok pořízení nahrávky:	2022
Mluvčí:	žena narozená r. 1926

Vítání osvoboditelů

Gdiš potom přišli sem ťi Ňemci, tak sousetka, má kamarátka, do okinka do toho sklopa¹, sklepa volá: „Maruno, vilézéte, só tadi Rusi. Só tadi Rusi, přijeli.“ A, no, tak mi zme nevilizali, mi zme z ňih, z ňih mňeli strach. No a potom teda, že je máme přijit přivítat. A při*, přišel taťinek, že @, že na*, ptali se, asi se ho ptali nebo co, gde máme ďeťi nebo neco. Já nevim, proč ten tata pro nás přišel, a museli zme jit ven. A tag zme s ňima seďeli, to bili tam tři mistnosťi u nás a tam se @ jedna mistnost viprázdňila a tam seďeli ťi papaláši, ťi mňeli, @ jak se jim to řikalo, ťi vedóci, ťi Rusi, ťi mňeli to oblečeňi černi, takové kabád aš sem dole, takové volné, tag ho, no. A přijeli i na koňich, seďeli a u naz už bilo na dvoře koňí tenkrát. A tag mi zme vilez*, vilezli a že s, s ňima tam máme @ v*, vikládat. No, jag vikladat? Mi zme neumňeli, že. A donesli jim @ slivovicu na přivítanó. Seďelo tam kolik teh vojáku a ťi hlavňi taki. A špeg donesl. Krájeli si, ucťili je, teda přivítali sme, jak se patři, sme, sme, že, že už zme osvobozeňi. A nebo, nebo ne, že… No, já nevim, proč zme ti Rusi vi*, tak vitali mi vlasňe. Diť mi zme s* je nechťeli, no.

¹ přeřek namísto sklepa