Lokalita:	Ivaň (okres Brno-venkov)
Nářeční oblast:	středomoravská nářeční skupina (jižní nářeční podskupina, židlochovický typ)
Rok pořízení nahrávky:	1968
Mluvčí:	žena narozená r. 1897

Ve slámě

No a najednó se votevřó vrata a negdo křičí: „Ženskí, Rusi só tadi!“ No a me sme se Rusú bále, že nám budó neco ďelat teda, ne? No a tak voni hopli, ta [smích] Novačka s tó Ludmiló, s toho stoha¹ dúlú² a voňi zahróťili³ to babinko pot sebó, po to*, do toho, do te slḁ́mi, víte, jih zahróťili, jak se to z*, zgulilo⁴ dulú, to bilo tak vesokí, tak to babina pot tem. A najednó slišíme: „Pomóc, pomóc, já se dusím!“ Marja! Nḁ́ž ďeda veskočil: „Tadi pré negdo křičí vo pomoc.“ Ale tu uš naši ďedóšek mezi tem dobjehli. Negdo jim řikl, že sme ve Vranovicích, tak voňi dobjehli, tak sem bela tak rḁ́da. No a fčil⁵ vo*, to, nḁ́ž ďeda slezl a šel si ďivat, gdo to křiči. Voňi to babinka. Takovḁ́ kopa slḁ́mi na ňich. Tak von to vodhazel fšechno, babinka velezle: „Zaplať Pánbúch, chlapče, já sem mesela, že se tam hudusím.“

¹ stohu, ² dolů, ³ zavalily, ⁴ sesunulo, ⁵ v té chvíli