Lokalita:	Bohdalov (okres Žďár nad Sázavou)
Nářeční oblast:	česká nářeční skupina (českomoravská nářeční podskupina)
Rok pořízení nahrávky:	1969
Mluvčí:	muž narozený r. 1898

Přes noc důstojníkem

A najednou voňi dovezli ti hadri¹ a voknem je tam házeli. A chlapi si to, gdo mohl, cho*, šel a v*, vzal si to. A já sem čekal, no, nemoch sem tam si pro to jít. A voňi ti sanitáci, ti ruskí, pomohli komu, gdiž gdo nemoch. A najednou tadi, uš tam sem hadri neviďel, žádnej huzel, a Rusák tadi se mňe chopíl, povidá: „A co ti? Voblíkaj!“ „Jářku, Nemám se do čeho voblíct.“ „A co tu?“ A voňi tam bili hadri po nejakím dústojňíkovi. Fenrich² to bil. Pjekní šati. A: „D*, dáraj³!“ A zebral ti hadri a naházel to na mňe. Aňiš sem chcel⁴, nebo nechcel. A teť mňe, to naházel na mňe a popadli mňe na nosítka a vodnesli mňe tam do mistnosťi, tam sme v barákách takovejh bili. No jó, teť přišli sestri, ti sanitňí, a poďívali se na ti hadri mí tam. Ten Rus to tam povjesil, dal ňe⁵ to tam a ta sestra jedna povidá tí druhí: „Tí, diť todle je dústojňík tadi.“ Ten prej tadi nemúže zústat. Ňemecki si to povídali. Nó, tak najednou přídou z nosítkama a vodnesli mňe na sál, na jinej. Bili sme tam tři dústojňíci. Taková sekňička⁶ bila jen a bili tam tři postele jen a tři dústojňíci sme tam bili. Uďelali ze mňe dústojňíka, no. Inu, já sem neříkal ňic. Mislim si: jak todle dopadne. Přišel roťák⁷ s kancelářú, poďíval se po temto, nó, mňeli sme lepší vopsluhu tam, to se ví, jako dustojňíci. Todle prej je mladej chlapec a uš prej je fenrichem. Nó, tak sem bil fenrichem uš. 

¹ oblečení, ² praporčík, ³ dělej (rus.), ⁴ chtěl, ⁵ mně, ⁶ místnůstka, ⁷ rotmistr